Harry Potter a Tajemná komnata - kniha

29. září 2011 v 20:02 | autorky |  Hlášky

Hlášky Freda a George Weasleyových

z knihy Harry Potter a Tajemná komnata

* vysvětlivky:
/text/- doplňující text, abyste věděli, o čem se zrovna mluví
(text)- není doplňující text, ale je použito přímo v knížce na tom samém místě
///- přeskočení zbytečného textu
___________________________________________________________________________
Ron se vykláněl ze zadního okénka starého tyrkysově zeleného auta, zaparkovaného ve vzduchu, a z předních sedadel se na Harryho šklebila dvojčata Fred a George, Ronovi starší sourozenci.
Str. 26
___________________________________________________________________________
/Ron/ "Zapomněl jsi, že mám s sebou brášky."
To už mu Fred pohotově házel konec provazu a vyzval Harryho: "Uvaž ho kolem té mříže!"
Str. 27
___________________________________________________________________________
"Žádný problém," prohlásil George na sedadle vedle řidiče. "Tak zas uhni, Harry."
Fred i George opatrně prolezli oknem do pokoj. Ti dva se tedy opravdu vyznají, říkal si v duchu Harry, když George vytáhl z kapsy obyčejnou vlásenku a začal s ní otvírat zámek.
"Spousta kouzelníků si myslí, že je to ztráta času učit se takovým mudlovským fintám," řekl Fred, "ale nám se zdá, že stojí za to se jim naučt, i když jsou trochu pomalé."
Ozvalo se slabé cvaknutí a dveře se otevřely.
"Takže - my jdeme pro tvůj kufr, a ty si zatím vezmi z pokoje všecko, co potřebuješ, a podávej to Ronovi," zašeptal George.
"Bacha na poslední schod, vrže, " upozornil Harry také šeptem, a dvojčata zmizela do tmy na odpočívadle.
Str. 27,28
___________________________________________________________________________
"To se m i ani trochu nelíbí" řekl Fred konečně.
"V tom bude nějaká bouda," přitakal George.
Str. 29
___________________________________________________________________________
"Teď se musíme ve vší tichosti dostat nahoru," řekl Fred, "a počkat, až nás mamka zavolá k snídani. Ty, Rone, se pak přiženeš dolů a řekneš: ,Mami, podívej, kdo v noci přijel! , Mamka bude celá šťastná, že vidí Harryho, a nikdo se nemusí dozvědět, že jsme s tím autem vůbec vyletěli."
///
"A jéje," řekl Fred.
"To je nadělení," přidal se George.
///
"Dobré jitro, mami," pozdravil George hlasem, o kterém si očividně myslel, že je bodrý a podmanitý.
/// ani s Percym jsme takovéhle starosti nikdy neměli!"
"S dokonalým prefektem Percym," zamumlal Fred.
"JEN BY TI PROSPĚLO, KDYBY SIS Z PERCYHO OBČAS VZAL PŘÍKLAD!" křičela paní Weasleyová a píchla prsten Freda do prsou.
Str. 33
___________________________________________________________________________
"Vždyť bylo zamračeno, mami!" namítl Fred.
"Když jíš tak nemluv!" vyjela na něj paní Weasleyová.
"Oni by ho umořili hladem, mami!" řekl George.
"A ty buď taky zticha!" křikla paní Weasleyová.
Str. 34
___________________________________________________________________________
/Ron o Ginny/ "To byla moje sestřička. Mluvila o tobě celé léto."
"Jo, Harry, a bude chtít, aby ses jí podepsal do památník," zašklebil se Fred, zachytil však matčin pohled a bez jediného dalšího slůvka se sklonil k talíři. Potom už nikdo nic neříkal, dokud všechny čtyři talíře nebyly prázdné, což trvalo neuvěřitelně krátce.
"Krindapána, já jsem ale utahaný," zívl Fred, když konečně odložil nůž a vidličku. "Myslím, že si půjdu lehnout a -"
"To tedy nepůjdeš," utrhla se na něj paní Weasleyová.
"Za to, žes byl celou noc vzhůru, si můžeš sám. Potřebuji, abys mi odtrpaslíkoval zahradu, už se to s nimi zase nedá vydržet."
"Ale mami -"
"A vy dva půjdete s ním," paní Weasleyová probodla pohledem Rona a George.
Str. 34,35
___________________________________________________________________________
Ze stohu na krbové římse vytáhla těžkou knihu. George jen zaúpěl.
"Ale mami, my přece víme, jak se odtrpaslíkovává zahrada."
Str. 35
___________________________________________________________________________
/při házení trpaslíků/ "To byla slabota," řekl Fred. "Vsadím se, že já dohodím až tamhle za ten pařez."
Str. 36
___________________________________________________________________________
"Že by jim to zrovna myslelo, to ne," řekl George. Držel jich pět nebo šest najednou. "Jakmile zjistí, že jsme to sem přišli odtrpaslíkovat, vyhrnou se ven, aby všechno viděli. Jeden by si myslel, že se za tu dobu mohli naučit prostě zůstat v děrách."
Str. 37
___________________________________________________________________________
/při rozdávání dopisů ze školy/ "Vy dva je tu máte také," dodal, když se do kuchyně přiloudali Fred a George, oba ještě v pyžamu.
Str. 42
___________________________________________________________________________
To už Fred dočetl svůj seznam a nahlédl Harrymu přes rameno.
"Takže si máš taky opatřit všechny Lockhartovy knihy!" řekl. "Ten nový učitel obrany proti černé magii musí být nějaký nadšenec - jestli to nakonec nebude čarodějka."
V tu chvíli však zachytil matčin pohled a honem se soustředil na marmeládu.
"Nic levného to nebude," řekl George a pohlédl rychle na rodiče. "Lockhartovy knihy jsou opravdu drahé…"
Str. 42
___________________________________________________________________________
"To bych rád věděl, co se mu honí v hlavě," zakabonil se Fred. "Jako by to ani nebyl on. Den předtím, než jsi přijel, mu přišly výsledky zkoušek: dvanáctkrát NKÚ, a on se skoro ani neradoval."
"Náležitá kouzelnická úroveň," vysvětlil George, když postřehl Harryho zmatený výraz. "Bill jich měl taky dvanáct. Jestli si nedáme pozor, budeme mít v rodině dalšího primuse, a takovou ostudu bych už asi nevydržel."
Str. 44
___________________________________________________________________________
V prodejně kouzelnických žertovných předmětů Šprýmy a kratochvíle se setkali s Fredem, Georgem a Leem Jordanem, kteří si tam kupovali ve velkém Báječné rachejtle doktora Raubíře - hoří i za vlhka, a nevyhoříte!
Str. 54
___________________________________________________________________________
/pan Weasley vs. pan Malfoy/ Fred nebo George zaječeli: "Jen mu dej, tati!", zatímco paní Weasleyová křičela: "Ne, to ne, Arture!"
Str. 58
___________________________________________________________________________
/co si asi myslel Zlatoslav Lockhart/ "Ten z toho měl radost," řekl Fred. "Copak jsi ho neslyšela, když jsme odcházeli? Ptal se toho chlápka z Denního věštce, jestli tu rvačku dokáže přidat do svého článku - říkal, že to všecko je reklama."
Str. 59
___________________________________________________________________________
Fred a George večer završili ohňostrojem Raubířských rachejtlí; kuchyň prozářily červené a modré hvězdy, které se dobré půl hodiny odrážely od stropu ke stěnám.
Str. 60
___________________________________________________________________________
Harry se otočil a ještě naposled pohlédl na dům. Sotva si stačil položit otázku, jestli ho ještě kdy uvidí, už byli zpátky: George si zapomněl krabici s rachejtlemi doktora Raubíře. O pět minut později smykem zastavili na dvoře znovu, aby si Fred mohl doběhnout pro své koště.
Str. 61
___________________________________________________________________________
/po příjezdu Harryho a Rona létajícím autem do školy/
Potom se dopředu protlačili Fred a George a vypálili společně: "Proč jste nás vlastně nezavolali zpátky?"
Str. 75
___________________________________________________________________________
Fred a George Weasleyovi tam seděli s opuchlýma očima a rozcuchaní vedle Alice Spinnetové ze čtvrtého ročníku, která klímala, opřená o zeď.
///
Ve chvíli, kdy začal vykládat svoji novou taktiku, sklesla Fredovi Weasleyovi hlava na rameno Alice Spinnetové a začal chrápat.
///
"je to všem jasné? Máte nějaké dotazy?"
"Já jeden mám, Olivere," řekl George, který se před okamžikem s trhnutím probudil. "Proč jsi nám to všecko neřekl včera, když jsme nebyli ospalí?"
Str. 94,95
___________________________________________________________________________
/Oliver Wood o Colinovi /"Jak to, že ten prvák fotografuje? To se mi vůbec nelíbí. Co když to je zmijozelský špeh a chce zjistit něco o našem novém tréninkovém programu?"
"Je z Nebelvíru," řekl honem Harry.
"A zmijozelští žádného špeha nepotřebují, Olivere." dodal George.
"Proč myslíš?" obořil se na něj Wood podrážděně.
"Protože jsou tu osobně," ukázal George dolů.
Str. 96
___________________________________________________________________________
/mudlovští šmejdi/ Harrymu bylo jasné, že Malfoy řekl něco doopravdy ošklivého, protože vzápětí se strhla pořádná mela. Flint se musel před Malfoye vrhnout, aby po něm Fred a George neskočili. Alice vřískla "Co se to opovažuješ?" a Ron sáhl do svého hábitu pro hůlku, křikl "Za tohle zaplatíš, Malfoyi!"
Str. 98
___________________________________________________________________________
Nebyl to nijak radostný trénink nejen kvůli dešti a větru; Fred a George, kteří špehovali zmijozelské družstvo, se na vlastní oči přesvědčili, jak je ten nový Nimbus Dva tisíce jedna rychlý. Vylíčili nebelvírským spoluhráčům, že ze zmijozelského družstva viděli jen sedm zelenavých skvrn, které se řítily vzduchem jako proudová letadla.
Str. 107
___________________________________________________________________________
Kolem stěn stály dřevěné registrační skříně a podle štítků na nich Harry pochopil, že obsahují podrobnosti o každém žákovi, kterého Filch kdy potrestal. Fred a George Weasleyovi pro sebe měli celou zásuvku.
Str. 109
___________________________________________________________________________
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Mischief managed.